Zprávy

Cizinecká policie: Každým rokem roste kredit a prestiž // Humans of NATO Days

Letiště jako jediné skutečně hlídané hranice, nelegální migrace jako celoevropské téma a služba, jejíž prestiž každým rokem roste. Cizinecká policie dnes hraje klíčovou roli v bezpečnosti České republiky i Schengenského prostoru. Kpt. Josef Urban u Policie ČR působí od roku 2008 a dnes zastává roli tiskového mluvčího Ředitelství služby cizinecké policie. V rozhovoru vysvětluje, proč už nejde o okrajovou agendu, co všechno práce „cizinářů“ obnáší a jak vypadá služba v první linii moderní bezpečnosti.

Kdybyste se neměl představit funkcí, ale jednou větou, jaká by byla?
To je na úvod záludná otázka. Vidím se jako spojovací článek mezi světem cizinecké policie a veřejností – tlumočník, který složitou policejní práci překládá do běžné řeči.

Co vás přivedlo k Policii ČR a proč právě k té cizinecké?
Možná se budete divit, ale od dětství jsem se chtěl živit jako profesionální sportovec. Když to nevyšlo, tak jsem si říkal, kde můžu pracovat a zároveň i sportovat? Armáda nebo policie. Obě složky mají své speciální jednotky. Asi by mi to tenkrát bylo jedno. U armády jsem nikoho neznal, jenže můj soused byl u policie a přihlásil mě. Dnes jsem za to rád. K policii jsem nastoupil v roce 2008 a prošel jsem si klasikou, od hlídkové služby přes pohotovostní a eskortní oddělení. Téměř deset let jsem byl také členem pořádkové jednotky. Během studia mezinárodních vztahů mě ale začala fascinovat dynamika vývoje cizinecké policie. Chtěl jsem být u toho. Začínal jsem na odboru cizinecké policie v Hradci Králové u oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, kde jsem se velmi rychle rozkoukal. Během pár let jsem si tak vyzkoušel vše od pobytových kontrol ve fabrikách, výslechů migrantů, rozhodování o vyhoštění až po dozorčího služby. Po necelých 3 letech jsem dostal nabídku na oddělení dokumentace, což je taková naše malá kriminálka. Už po roce přišla nabídka z Prahy a já tak před necelými čtyřmi lety zakotvil na Ředitelství služby cizinecké policie jako tiskový mluvčí. 

Jak se změnil váš pohled na cizineckou policii poté, co jste se k ní přidal?
Radikálně. První roky u policie jsem vnímal „cizinu“ jako okrajovou službu, o které nikdo neví, co vlastně dělá. Dnes ji vnímám jako naprosto klíčový prvek bezpečnosti nejen u nás, ale v celé Evropě. Nelegální migrace je fenomén, o který se zajímají téměř všichni. Začíná to u piva v hospodě a končí v předvolebních debatách politiků. Z nelegální migrace a převaděčství je dnes ve světě velké téma a velmi často ovlivnilo i samotné výsledky voleb.  Cizinecké policii opravdu každým rokem roste kredit a prestiž.

Co vás na této službě nejvíce překvapilo?
Určitě obrovská míra specializace a důraz na odbornost a vzdělanost. Mimoto máme moderní pracoviště jako třeba Národní centrum kontroly dokladů, kde shromažďujeme a analyzujeme padělky z celého světa, nebo Národní situační centrum ochrany hranic, kde kolegové 24/7 vyhodnocují rizika spojená s nelegální migrací. Také střežíme všechna česká mezinárodní letiště, což jsou dnes naše jediné fakticky hlídané hranice. Přes to pražské loni prošlo okolo 18 milionů cestujících a o bezpečnost se tam stará několik stovek „cizinářů“. Kolegové na letištích jsou takoví novodobí strážci vstupní brány do České republiky a schengenského prostoru. Pro každého, který tam slouží, je to velká zodpovědnost a prestiž. A pak tu jsou naši borci v utajení, Air Marshalové z oddělení doprovodu letadel, kteří v naprosté tichosti střeží bezpečí na palubách letadel. A to není všechno. Služba cizinecké policie je opravdu moderní složka policie, která se vztyčenou hlavou drží krok, i pokud jde o nejnovější technologie jako např. AI.

Čím se lišíte od ostatních útvarů nebo Celní správy?
To by vydalo na celou knihu, protože veřejnost si ty všechny uniformy často plete.  Zkusím to popsat co nejjednodušeji. V první řadě jsme nedílnou součástí Policie České republiky, stejně jako dopravní policie nebo kriminálka.  Na rozdíl od Celní správy, která spadá pod Ministerstvo financí a zaměřuje se primárně na zboží, clo a daně, je naše stěžejní a nezastupitelná role především kontrola legálnosti pobytu cizinců na území České republiky. Vzhledem k tomu, že v České republice aktuálně žije přes milion cizinců, tak se rozhodně nenudíme. Jen za uplynulý rok jsme odhalili téměř 11 tisíc nelegálních migrantů. To je třicet denně. Důležité je také vyjasnit jednu častou mýlku. Cizinecká policie o pobytech cizinců jako takových nerozhoduje. Nejsme úřad, který vydává víza nebo pobytové karty. Tato kompetence náleží Ministerstvu vnitra, a to Odboru azylové a migrační politiky (OAMP). Zatímco kolegové z OAMP jsou úředníci, kteří rozhodují o pobytu cizinců, my jsme ti, co kontrolují, zda se tato pravidla skutečně dodržují. 
Dnes u služby cizinecké policie slouží necelé tří tisíce policistů. Naše struktura není složitá. Zahrnuje 14 odborů cizinecké policie v rámci krajských ředitelství policie a samotné Ředitelství služby cizinecké policie v Praze. 

Jak vypadá váš typický pracovní den?
Začíná brzy. Vstávám před pátou ráno, abych se z Hradce Králové dostal včas do Prahy. Den startuje monitoringem zpráv z domova i ze světa pro poradu vedení. Pak už je to kolotoč: odpovídání médiím i veřejnosti, tvorba obsahu na sociální sítě a příprava velkých akcí typu Dny NATO. Je to pestré, rychlé a nikdy to není nuda. Určitě také musím zmínit, že nejsem chodící wikipedie zákona o pobytu cizinců, a proto velkou část dne strávím konzultacemi s našimi odborníky, kteří mě vždy navedou na správnou odpověď na mnohdy záludné dotazy. 

Po kolikáté jste se zúčastnil Dnů NATO a čím byl tento ročník výjimečný?
Vzhledem k loňské pauze to byla moje druhá účast a doufám, že ne poslední!  Pro mě je každý ročník výjimečný. V jádru jsem pořád ten kluk, kterého fascinuje moderní vojenská technika. Kdo taky nechtěl být ve školce vojákem! Vidět na jednom místě, co všechno je člověk schopen vytvořit pro zajištění bezpečnosti, mě nepřestává udivovat.

Na Dnech NATO jste na rozdíl od běžné služby všem na očích. Jaké to pro vás je?
Tiskový mluvčí ze své podstaty „ve skrytu“ nepůsobí nikdy (spíše naopak), takže jsem na vystupování zvyklý. Ale uznávám, že mluvit k bezmála stotisícovému davu u moderátorského pultu je jiná káva než přednášet patnácti studentům na praxi, i když…i ti umí vykolejit. Jsem ale hlavně rád, že můžeme lidem zblízka ukázat, co práce cizinecké policie obnáší a přiblížit ji veřejnosti.

Jak se liší práce mluvčího na takové akci od té běžné?
Je to především o přípravě. Na Dny NATO si můžu scénář ladit týdny dopředu. To při komunikaci s médii nejde. Pokud je třeba podezření na „bombu“ na letišti, novinář ani veřejnost na odpověď týdny nečekají. Tam musím reagovat okamžitě, přesně a mít neustálý přehled o aktuálním dění. Někdy může jít opravdu o závažné ohrožení a já nemám prostor na prostoje a chyby. 

Co návštěvníky zajímá nejvíce?
Jednoznačným hitem bylo naše „mini vozítko“ – nejmenší auto v policejních barvách, které dříve brázdilo haly pražského letiště. Lidi ale obecně fascinuje práce na letišti: od kontroly dokladů až po speciální složky, jako jsou pyrotechnici, psovodi nebo odstřelovači.

Komentoval jste i zásah proti převaděčům. Jak často se policisté do takových situací dostávají v reálu?
Musím to zaklepat, ale aktuální situace s tranzitní nelegální migrací je poměrně klidná a k takovým extrémům dochází zřídka. Ukázka je samozřejmě vyhrocená, aby diváky bavila, ale policisté v ní zúročují reálný tvrdý výcvik. Cvičíme neustále, abychom byli připraveni, i když doufáme, že tyto dovednosti nebudeme muset nikdy použít. V minulých letech k takových zákrokům docházelo, a to nejen u nás, ale po celé západobalkánské trase.

Máte ze Dnů NATO nějakou zábavnou historku?
Víte, já jsem v podstatě placený za to, abych mluvil, ale čím déle tuhle práci dělám, tím více si uvědomuji, že někdy je lepší mlčet. Těch vtipných historek je v mé paměti více, ale ty si raději nechám pro sebe. Policejní vtipy prostě nevznikají náhodou.

Chtěl byste ještě něco dodat, co zatím v rozhovoru nezaznělo?
Určitě doražte na příští ročník! Akci takových rozměrů ve střední Evropě jen tak nenajdete. 

Co byste vzkázal fanouškům na závěr? 
Nejsem na velké proslovy, ale pokud bych měl přeci jen něco vzkázat za celou cizineckou policii, dovolím si upravit slavný citát „jaderné báby“ paní Dany Drábové: 
„Migrační situace nad Českou republikou zůstává v normálu.“