Zprávy

Npor. Jakub Jelínek, české letectvo: Máme dokonalý přehled o situaci // Humans of NATO Days

Jak to dopadne, když převládne záliba v letadlech a letectví? Třeba jako u npor. Jakuba Jelínka - stane se z vás bojový řídící letového provozu. Nedávno se dokonce vrátil z Francie, kde absolvoval výcvik NATO Intermediate. Mohli jste ho potkat i v Mošnově - a to u stanu Vzdušných sil AČR nebo prezentace 26. pluku velení, řízení a průzkumu, které má pod palcem právě on. Co si pod bojovým řídícím ale představit? Jak se řídí letadla, když na ně nemáte výhled? A co všechno najdete ve stanu Vzdušných sil na Dnech NATO v Ostravě & Dnech Vzdušných sil AČR?

Můžete se nám na úvod představit? 
Jmenuji se Jakub Jelínek, je mi 37 let, do armády jsem vstoupil relativně pozdě – až ve svých 29 letech. Původně jsem se profesně ubíral jiným směrem, nakonec ale převážila moje dlouhodobá záliba v letectví a letadlech. Dnes působím jako řídící letového provozu a bojového řízení (Intercept Controller) u 261. střediska řízení a uvědomování 26. pluku velení, řízení a průzkumu.

Co vás přivedlo do armády a konkrétně k 26. pluku velení, řízení a průzkumu? Snil malý Jakub o tom, že z něho jednou bude voják?
I přes to, že malý Jakub často chodil za babičkou a dědou na posádku ve Staré Boleslavi, kde jsem ostatně i vyrůstal, a i historicky máme v rodině vojenskou tradici, tak mě to nikdy v životě nenapadlo a doopravdy to byla spíše náhoda – nebo možná osud.

Jak se liší práce civilního a vojenského řídícího letového provozu?
Poměrně výrazně. Základy sice máme stejné – řídíme letadla kurzem, výškou, případně rychlostí, podobně jako v civilním provozu, ale ta bojová část je velmi odlišná. Tam už nejde jen o samotné řízení letadel – spíše pilotům předáváte klíčové informace, vytváříte jim ucelený obraz situace, zadáváte úkoly a zároveň jejich informace posouváte dál do řetězce velení. Je to vlastně nadstavba klasického řízení, doplněná o určitý „management“ celé operace.

Co si máme představit pod bojovým řídícím? Tam asi neříkáte stíhačům, kam mají letět…?
Přesně tak. V samotném boji si pilot taktiku vytváří sám, respektive ji koordinují piloti mezi sebou. My jsme tam od toho, abychom jim poskytovali informace o tom, kde se nachází nepřátelští stíhači, kde jsou pozemní systémy protivzdušné obrany apod. Upozorňujeme je na nové hrozby, které se v dynamice boje rychle mění, a zároveň jim můžeme dávat doporučení v taktice, protože máme na radarové obrazovce ucelený přehled o celé situaci. Proto je pro nás nezbytné rozumět taktice a dynamice vzdušných operací. A někdy je stejně důležité vědět, kdy mlčet – například když má pilot plno práce. I to je známka dobrého řídícího.

Obecná představa je, že řídící sedí na letišti na věži, odkud mají přehled, ale vojenské řídící centrum je umístěné daleko od letiště. Můžete toto pracoviště přiblížit?
Důležité je říct, že i my máme dokonalý přehled o situaci – právě proto, že naše pracoviště je součástí integrované protivzdušné obrany NATO. V určitém smyslu tak představuje „mozek“ vzdušných sil a protivzdušné obrany, a máme přehled o tom, co se děje nejen u nás, ale i v širším mezinárodním prostoru. Co nám samozřejmě chybí je ten pohled na letadla – pro nás to jsou vždy jen „tečky“ na obrazovce monitoru. Na rozdíl od věže tak nepracujeme s výhledem ven, ale v prostředí plném obrazovek, dat a informací, ze kterých skládáme celkový obraz situace.

Jak vypadá typický pracovní den bojového řídícího? Existuje pro vás vůbec něco jako “typický” pracovní den?
Směna má samozřejmě své pevné body, jako je ranní briefing, předání směny a tak dále, ale jinak je pro nás každý den jiný. Jsou chvíle, kdy je relativní klid a připravujeme se na další úkoly, a pak okamžiky nebo velká cvičení, kdy se situace rychle mění a vyžaduje maximální soustředění. Může jít o spolupráci s JTAC (letecký návodčí) a nácvik letecké podpory pozemních jednotek, jindy přiletí tanker a trénujeme tankování za letu, nebo se věnujeme leteckým soubojům, kterých je celá škála podle aktuálního úkolu, který se právě cvičí. Z poměrného klidu se tak velmi rychle dokážete dostat do velmi dynamického dne.

Potkáváte se v praxi s tím, že lidi mají o vaší pozici/roli mylnou představu? V čem se pletou nejčastěji?
Hodně lidí vlastně ani netuší, že taková práce existuje, a proto je pro většinu z nich těžké si ji vůbec představit. Je to dáno i tím, že ji není úplně jednoduché vysvětlit, a samozřejmě svou roli hraje i to, že ne všechno můžeme sdílet nebo detailně popisovat.

Nedávno jste absolvoval i výcvik NATO Intermediate ve Francii. Můžete nám tento výcvik přiblížit?
Jako bojový řídící máte tři úrovně licence – NATO Basic, Intermediate a Advanced – ty určují, jak složité mise a s kolika letadly můžete danou misi řídit.
Kurz Advanced prakticky kvůli komplexnosti a náročnosti misí nelze v ČR absolvovat, protože na to bohužel nemáme potřebné kapacity, a obdobně je tomu i u úrovně Intermediate. Kurzy Advanced absolvujeme ve Francii již od roku 2021 a od letošního roku nově také úroveň Intermediate, což výrazně zkracuje dobu potřebnou k získání této licence oproti situaci, kdy bychom využívali pouze naše vlastní kapacity.
Od licence Intermediate totiž řešíte již komplexní scénáře složitějších vzdušných operací, včetně například přechodu od krize k otevřenému válečnému konfliktu.

Jak probíhá spolupráce v rámci NATO kromě společného výcviku? Vyrážíte řídit provoz na mise či do spojeneckých zemí?
Spolu s Gripeny byli kolegové minulý rok jako řídící například na Islandu, dříve jsme jezdili i do Pobaltí, kde teď již mají svůj kompletně vycvičený personál. Omezeně se dostáváme i na některá velká cvičení do zahraničí, ale mluvíme o nižších jednotkách cvičení za posledních několik let. Pro nás by samozřejmě bylo lepší, kdybychom jezdili častěji a získávali tak cenné zkušenosti z velkých misí. Na konci května vyrazí několik kolegů na velké cvičení Ramstein Flag ve Švédsku.
Naopak v ČR občas řídíme výcvikové mise mezi českými Gripeny a německými Eurofightery, nově i slovenskými F-16, a předminulý rok například velké cvičení provozovatelů Gripenů Lion Effort. Nebo třeba tankování za letu provádíme s aliančními tankery, ale celkově se v jedná spíše o menší mise.

Na Dnech NATO v Ostravě & Dnech Vzdušných sil AČR jste měl pod palcem prezentaci ve stanu Vzdušných sil. Co v něm návštěvníci mohou vidět a proč by jej rozhodně neměli minout?
Stan Vzdušných sil má přiblížit návštěvníkům skutečnou šíří a komplexnost úkolů, které Vzdušné síly AČR plní. Nejde jen o letadla ve vzduchu – návštěvníci zde uvidí ucelený obraz toho, jak jednotlivé složky spolupracují, aby celek fungoval jako jeden organismus. Najdete zde zastoupení všech jednotlivých součástí vzdušných sil, takže si lidé mohou udělat lepší představu o tom, co všechno se skrývá za každým vzletem letounu nebo vrtulníku, který vidí na obloze.
Zároveň stan smysluplně doplňuje dynamické i statické ukázky, umožňuje ptát se, diskutovat a pochopit souvislosti.

Kromě stanu Vzdušných sil máte na starosti i prezentaci 26. pluku na Dnech NATO v Ostravě & Dnech Vzdušných sil AČR, co si mohou návštěvníci prohlédnout zde?
Hlavní statickou ukázkou je samozřejmě mobilní radar EL/M-2084 MADR, kde se návštěvníci mohou seznámit s tím, jak radar funguje, jaké informace poskytuje a jakým způsobem se radarová informace následně zpracovává.
Zároveň se zde snažíme více přiblížit i samotnou šíři úkolů 26. pluku, protože ta je opravdu velmi široká. Nejde jen o samotné radarové jednotky nebo bojové navádění letadel, ale i o vyhodnocování vzdušné situace a její distribuci v rámci AČR i NATO. Současně zabezpečujeme například tzv. Military Rescue Coordination Centre, podílíme se na koordinaci s civilním řízením letového provozu nebo zodpovídáme za vojenskou leteckou informační službu a spoustu dalších úkolů – to vše se snažíme návštěvníkům přiblížit.
Jak už jsem říkal, naše práce se velmi složitě vysvětluje a lidé se s ní v běžném životě nesetkají. O to víc mě těší, že se nám ve spolupráci s Univerzitou obrany v minulém roce podařilo na Dny NATO přivézt simulátor řízení letového provozu, díky kterému si návštěvníci mohli alespoň na chvíli vyzkoušet, jak práce řídícího vypadá v praxi.

Co byste vzkázal někomu, kdo by chtěl jednou taky pracovat ve vojenském řízení letového provozu?
Ať se toho nebojí. Je to náročná a zodpovědná práce, ale zároveň nesmírně zajímavá. Člověk si musí uvědomit, že ho čeká dlouhý a náročný výcvik, ale ten výsledek za to stojí – já bych určitě neměnil.

Je něco, co byste chtěl ještě na závěr dodat?
Určitě bych chtěl všechny pozvat na další ročník Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR. Je to jedinečná akce svého rozsahu v České republice a atmosféra, která tam panuje, se opravdu nedá popsat – ta se musí zažít.